|
|
Úroveň znalostí problematiky srdeční zástavy u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci a jejich příbuzných ve srovnání s běžnou populací.
Křečková, Markéta ; Bělohlávek, Jan (vedoucí práce) ; Bourková, Kateřina (oponent)
Poskytování neodkladné laické resuscitace v případě ohrožení života je povinností každého z nás. Znalost základních postupů je předpokladem pro její úspěšné zvládnutí od rozpoznání závažného stavu, správné aktivace záchranného systému a poskytnutí první pomoci. Srdeční zástava je závažný medicínský, ale i celospolečenský problém. Přežití nemocných s mimonemocniční zástavou je závislé hlavně na charakteru základního onemocnění a době zástavy oběhu. Včasná kardiopulmonální resuscitace je předpokladem záchrany pacienta s dechovou či oběhovou zástavou. Úspěšnost kardiopulmonální resuscitace (KPR) dlouhodobě dosahuje přibližně 10 %. Neustálá edukace široké veřejnosti v technikách provádění kardiopulmonální resuscitace je proto nezbytná. Samotné zahájení kardiopulmonální resuscitace zvyšuje šanci na přežití 2 - 3 násobně. Přesto není někdy pomoc poskytnuta svědky vůbec, často pro neznalost správných postupů a z obavy z vlastního selhání. Práce je zaměřena na kvalitu informací o správných postupech při vyhodnocení akutní situace a poskytnutí laické resuscitace. V teoretické části se zaměřuji obecně na historii resuscitace a zavádění nových postupů při poskytování laické resuscitace. Další kapitola bude věnována možnostem vzdělávání laické populace v pravidlech poskytování první pomoci. Empirickou část...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Možnosti orgánové protekce po globální ischemii při srdeční zástavě.
Mudrochová, Hana ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Malý, Jiří (oponent)
Úspěšná kardiopulmonální resuscitace je první podmínkou pro záchranu života při srdeční zástavě. Vysoká úmrtnost pacientů i po úspěšném obnovení cirkulace je způsobena patofyziologickým procesem, potenciálně vyvolávajícím poškození všech orgánů, tzv. ischemicko-reperfúzním poškozením, v klinické praxi nazývaném "poresuscitační syndrom". Patofyziologických mechanismů, podílejících se na jeho rozvoji, je celá řada; klíčovou roli v tomto procesu hraje zřejmě oxidativní stres, doprovázený spuštěním kaskády systémové zánětlivé reakce. V práci jsme testovali různé možnosti ovlivnění tohoto patofyziologického fenoménu. V prvních experimentech jsme porovnávali vliv mírné terapeutické hypotermie a řízené normotermie na poresuscitační syndrom na zvířecím modelu srdeční zástavy u prasete domácího. V druhé studii jsme pak na stejném modelu porovnávali účinky mírné terapeutické hypotermie, podání oxidu dusnatého a ischemického postconditioningu. Výsledky prvních experimentů ukazují, že mírná terapeutická hypotermie působí protektivně na resuscitabilitu, krevní tlak, míru oxidativního stresu a orgánové poškození ve srovnání s řízenou normotermií. Výsledky druhé studie ukázaly, že mírná terapeutická hypotermie má výraznější pozitivní vliv na resuscitabilitu, krevní tlak, míru oxidativního stresu a orgánové...
|
|
|
Informovanost veřejnosti v Jihočeském kraji o kardiopulmonální resuscitaci
Mikšíčková, Věra ; Vrábelová, Petra (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
ÚVOD: Jednou z nejvýznamnějších příčin náhlých úmrtí v Evropě je náhlá zástava oběhu. K záchraně života je potřeba na prvním místě poskytnutí neodkladné kardiopulmonální resuscitace (KPR). Jedním z předpokladů úspěšné resuscitace je její včasné zahájení a znalost základních postupů. Úroveň znalosti postupů neodkladné resuscitace, její správné provádění, zručnost a ochota laických zachránců může rozhodovat o dalším osudu osob stižených náhlou zástavou oběhu. Každou minutou, kdy není prováděna resuscitace, se šance na přežití osob se zástavou oběhu snižuje o 10 - 12 %. CÍLE A METODOLOGIE: Hlavním výzkumným problémem bylo zhodnocení míry informovanosti jihočeské veřejnosti o postupu laické kardiopulmonální resuscitace. Dále bylo cílem zmapovat zájem jihočeské veřejnosti o vzdělávání v problematice KPR. Pro vypracování empirické části byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku vlastní tvorby. Dotazník obsahoval 35 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen neselektovanou veřejností v Jihočeském kraji a výběr informantů byl náhodný. Sběr dat byl prováděn přímým dotazováním kolemjdoucích osob na ulicích, v nákupních střediscích, ve městech a vesnicích. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivní analýzou. VÝSLEDKY A IMPLEMENTACE DO PRAXE: Z...
|
|
|
Tissue microcirculation in cardiac arrest setting - impact of various methods of circulatory support
Krupičková, Petra ; Bělohlávek, Jan (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Úvod: Cílem této dizertační práce je popsat změny mikrocirkulace, ke kterým dochází při srdeční zástavě, a zkoumat vliv jednotlivých oběhových podpor v léčbě srdeční zástavy (tj. mechanizované srdeční masáže a oběhové podpory mimotělní membránovou oxygenací (ECMO)) na periferní tkáňovou mikrocirkulaci. Metody a výsledky: Byly navrženy 2 samostatné studie. Mikrocirkulace byla měřena sublingválně metodou Sidestream Dark Field (SDF) imaging a její parametry byly vyhodnoceny zvlášť pro malé cévy (s průměrem ≤ 20 µm) a ostatní cévy. Pro monitoring změn mikrocirkulace během srdeční zástavy (SZ) a resuscitace (KPR) jsme využili experimentální prasečí model. U 18 prasat jsme navodili 3 minuty trvající neléčenou SZ následovanou 5 minutami mechanizované KPR. Parametry mikrocirkulace se postupně zhoršovaly během neléčené SZ a po zahájení KPR vystoupaly na 59 - 85% oproti klidovému stavu. Parametry mikrocirkulace nekorelovaly s parametry systémové cirkulace (středním arteriálním tlakem a průtokem krve v karotidě) ani s laktátem. Druhá, klinická, studie sledovala mikrocirkulaci u pacientů po SZ, kteří byli po neúspěšné konvenční KPR resuscitováni pomocí ECMO. Zahrnuto bylo 15 pacientů 29 (± 17) hod od kolapsu a 12 zdravých dobrovolníků (pohlavím a věkem srovnatelných s pacienty). Pacienti měli v porovnání s...
|
|
|
Vliv N-acetylcysteinu a terapeutické hypotermie na ischemicko-reperfuzní poškození po experimentální srdeční zástavě
Pinterová, Nikola ; Škulec, Roman (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Terapeutická hypotermie (TH) je doposud jedinou klinicky využívanou intervencí, která působí tlumivě prakticky na všechny projevy ischemicko-reperfuzního poškození po srdeční zástavě. V experimentálních modelech zabývajících se danou problematikou byl mnohokrát prokázán pozitivní vliv exogenních antioxidantů na průběh ischemicko-reperfuzního poškození a jeho prevenci. Naším cílem bylo na prasečím modelu posoudit, zda vysoké dávky intravenózního N-acetylcysteinu (NAC) povedou k redukci ischemicko-reperfuzní poškození po experimentální srdeční zástavě jak v monoterapii, tak v kombinaci s TH. Zvířata byla randomizačně rozdělena do 5 skupin: aplikace NAC a TH (skupina A), aplikace NAC během srdeční zástavy (skupina B), navození TH (skupina C), bez intervence (skupina D) a aplikace NAC po obnově spontánní cirkulace (skupina E). V této práci se nám nepodařilo prokázat aditivní efekt NAC v kombinaci s TH. Aplikace NAC během srdeční zástavy vedla ke statisticky významnému snížení oxidativního stresu, avšak zároveň vlivem anafylaktické reakce vedla k vysoké úmrtnosti ve skupině B a ke změnám v hemodynamických parametrech u skupiny E. Klíčová slova: Terapeutická hypotermie, srdeční zástava, N-acetylcystein, ischemicko-reperfuzní poškození, kardiopulmonální resuscitace, oxidativní stres, kyslíkové radikály
|
|
|
Úroveň znalostí problematiky srdeční zástavy u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci a jejich příbuzných ve srovnání s běžnou populací.
Křečková, Markéta ; Bělohlávek, Jan (vedoucí práce) ; Bourková, Kateřina (oponent)
Poskytování neodkladné laické resuscitace v případě ohrožení života je povinností každého z nás. Znalost základních postupů je předpokladem pro její úspěšné zvládnutí od rozpoznání závažného stavu, správné aktivace záchranného systému a poskytnutí první pomoci. Srdeční zástava je závažný medicínský, ale i celospolečenský problém. Přežití nemocných s mimonemocniční zástavou je závislé hlavně na charakteru základního onemocnění a době zástavy oběhu. Včasná kardiopulmonální resuscitace je předpokladem záchrany pacienta s dechovou či oběhovou zástavou. Úspěšnost kardiopulmonální resuscitace (KPR) dlouhodobě dosahuje přibližně 10 %. Neustálá edukace široké veřejnosti v technikách provádění kardiopulmonální resuscitace je proto nezbytná. Samotné zahájení kardiopulmonální resuscitace zvyšuje šanci na přežití 2 - 3 násobně. Přesto není někdy pomoc poskytnuta svědky vůbec, často pro neznalost správných postupů a z obavy z vlastního selhání. Práce je zaměřena na kvalitu informací o správných postupech při vyhodnocení akutní situace a poskytnutí laické resuscitace. V teoretické části se zaměřuji obecně na historii resuscitace a zavádění nových postupů při poskytování laické resuscitace. Další kapitola bude věnována možnostem vzdělávání laické populace v pravidlech poskytování první pomoci. Empirickou část...
|
|
|
The effect of hypothermia on outcome and neurologic injury after prolonged cardiac arrest treated by emergency preservation and delayed resuscitation
Drábek, Tomáš ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Hess, Ladislav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
6 Souhrn: Úspěšnost resuscitace obětí srdeční zástavy je stále neuspokojivá. Srdeční zástava způsobená traumatem a následným vykrvácením má za použití konvenčních technik resuscitace velmi špatnou prognózu. Většina těchto pacientů umírá přímo na místě, přestože poranění by mohla být při patřičném vybavení chirurgicky ošetřitelná. Emergency Preservation and Resuscitation (EPR) je nová resuscitační metoda, která využívá masivní infuze ledové tekutiny do tepenného řečiště k navození hypotermie jako hlavního ochranného mechanismu (Emergency Preservation). Navozená hypotermie pro období srdeční zástavy umožňuje získat čas pro převoz raněného do zdravotnického zařízení. Po chirurgické kontrole krvácení je odložená resuscitace následně zahájena s využitím mimotělního oběhu (Resuscitation), obdobně jako je tomu v srdeční chirugii. Ve výzkumu jsme nejprve využívali model na psu, který nejlépe odpovídá klinické praxi. Zjistili jsme, že hloubka hypotermie koreluje s dobou zástavy, po níž je ještě možné docílit příznivého neurologického výsledku. Co nejčasnější navození hypotermie po nastalé zástavě je spojeno s příznivějšími výsledky. Úloha léků se jeví jako omezená. Prodloužená doba krvácení před zástavou není překážkou úspěchu EPR. Krevní deriváty a energetické substráty mohou mít kladný vliv. V nově vyvinutém...
|
|
|
Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě
JIRCOVÁ, Danuše
Bakalářská práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie jako poresuscitační nemocniční péče o pacienty po kardiopulmonální resuscitaci pro netraumatickou srdeční zástavu oběhu. Od roku 2005 je součástí Evropských doporučení pro resuscitaci. Jsou známy její pozitivní účinky na neurologický stav pacienta. Použití metody snižuje poškození mozku a srdečního svalu a tím zvyšuje procento přežití pacientů. Teoretická část práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie na lidský organismus. Uvádí indikační a kontraindikační kritéria pro zahájení řízené hypotermie, popisuje metody ochlazování pacienta a způsoby ukončení terapeutické hypotermie. Věnuje se monitorací fyziologických funkcí a ošetřovatelské péči o pacienty léčené terapeutickou hypotermií. Praktická část bakalářské práce mapuje postupy při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů léčených ve dvou velkých nemocnicích. Jde se o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze a Nemocnici České Budějovice, a.s. Použitá výzkumná strategie byla kvalitativní. Byla provedena obsahová analýza 10-ti kazuistik, 5 z každé nemocnice. Jedná se o kazuistiky pacientů po kardiopulmonální resuscitaci,u kterých byla v rámci nemocniční péče aplikována terapeutická hypotermie. Cílem této práce bylo zmapovat postupy používané při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Výzkum probíhal formou sběru dat v podobě informací získaných ze zdravotnické dokumentace. Ta byla zpřístupněna nemocnicemi po udělení souhlasu Etických komisí na základě podaných žádostí. Z informací byly následně vytvořeny kazuistiky, které byly analyzovány. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních tabulek. V diskuzi byly výsledky porovnány s publikovanými poznatky, uvedenými v teoretické části práce, a byly komentovány. Analyzováno bylo následující: složení souboru pacientů podle věku a pohlaví, poskytnutí laické resuscitace před příjezdem posádek zdravotnické záchranné služby, vstupní rytmus na EKG záznamu při příjezdu zdravotnické záchranné služby, doba uplynulá od vzniku zástavy oběhu do obnovení krevního oběhu, zahájení terapeutické hypotermie již v přednemocniční péči, doba uplynulá od zahájení terapeutické hypotermie po dosažení cílové tělesné teploty, doba působení terapeutické hypotermie, metody použité pro chlazení pacienta, způsob snímání tělesné teploty a neurologický stav při propuštění z oddělení nemocnice. Výsledky výzkumu prokázaly překvapivě dobrou informovanost laické veřejnosti. Svědci byli schopni rozpoznat srdeční zástavu, časně přivolali odbornou pomoc a byli ochotni poskytnout masáž srdce. Svědčí to i o úspěchu při implementaci metody telefonicky asistované resuscitace do praxe, jelikož svědci byli v řadě případů k resuscitaci instruováni pracovníkem zdravotnického operačního střediska. U většiny pacientů byla jako vstupní rytmus na EKG záznamu diagnostikována komorová fibrilace. Doba do obnovení spontánního oběhu se pohybovala ve většině případů do 29 minut. Dosáhnout cílové teploty v doporučovaném časovém limitu se podařilo u poloviny pacientů. Cílová tělesná teplota byla udržována vždy v doporučeném časovém rozmezí a byla monitorována teplota tělesného jádra. Znepokojení vyvolalo zjištění absence aplikace metody již v přednemocničních podmínkách. Práce poukázala na závažnost náhlé zástavy oběhu a vysoký výskyt pacientů propuštěných z oddělení s těžkým neurologickým deficitem. Proto je potřeba nadále tuto metodu zkoumat, vylepšovat a snažit se jí zakomponovat již do přednemocniční péče.
|
host ::
RSS.